Nesprávné heslo

26. 12. 2014 20:29:04
Uvědomila jsem si to vlastně ve chvíli, kdy jsem umisťovala svůj předchozí příspěvek na blog. Přihlašovací systém si pamatoval moje přihlašovací jméno, takže umístění článku nebyl problém. Druhý den v práci o volné chvilce jsem, potěšená čteností a příspěvky, chtěla vstoupit do diskuse pod článkem a poděkovat za ohlasy. Přihlásila jsem se...ale stejně na mě vyskočilo „Pro přispívání do diskuse se musíte přihlásit“. Přihlásila jsem se zase a zase a zase. Někdy u pátého přihlašování mi došlo, že přihlášení do administrace blogu a přihlášení do čtení blogů je něco jiného. Z hrůzou jsem zjistila, že přihlašovací jméno je jiné a heslo patrně taky! No jo, už jsem se kdysi před půl rokem přihlašovala, ale abych si to všechno pamatovala? Po dalších neúspěšných deseti minutách zkoušení hesel a jmen, kdy jsem se pořád nervózně otáčela (byla jsem v práci!), jsem to vzdala a nechala si poslat nové heslo.

A v tu chvíli mi došlo, že celý můj běžný den se točí okolo hesel, přihlašovacích jmen, pinů, kódů a podobných malých krutostí. Oba osobní e-maily i facebook zvládám asi nejlépe – jednak tam po mně nikdo nepožaduje změnu hesla co půl roku, jednak si všechny počítače jména i hesla na tyhle portály pamatují. Ostatní věci ale tak snadno neovládám, a s některými bojuju dlouhé a vyčerpávající bitvy.

Vzhledem k tomu, že jsem donedávna měla dvě práce, měla jsem taky dvě přihlašovací jména a hesla. Protože jsem je používala každý den, nebyl to takový horor, a momentálně mám dokonce už jenom jednu práci, ale už teď se děsím okamžiku, kdy si heslo budu muset z bezpečnostních důvodů za půl roku změnit.

Kromě práce mám ještě školu, kde mám sice léta to samé přihlašovací jméno, ale heslo se muselo také měnit každý půlrok a navíc musí obsahovat klasickou čtveřici: velká písmena, malá písmena, číslice a speciální znaky. Teda to vymyslel fakt nějakej chytrák. Z hlediska bezpečnosti ale nepochybuju, že to funguje – systém je to tak důkladný, že jsem se do něj sama mnohokrát nedostala a musela jsem potupně strávit prvních dvacet minut mnoha seminářů na IT oddělení škemráním o nové heslo.

Tím ale nástrahy nekončí, i moje volnočasové aktivity obsahují kousek tohoto pekla. Pro přihlášení na stránky našeho beachvolejbalového klubu jsem si naštěstí mohla zvolit jméno i heslo zcela svobodně, ale protože jsem zároveň jednatelem, musím si pamatovat i heslo do našeho klubového mailu. Už jsem byla několikrát v pokušení napsat si ho na láhev s vodou nebo pravou botu. Když si chci stáhnout nějaká data nebo články pro svoje studium, musím si opět volit nová přihlašovací jména a nová hesla, přičemž na mě cizojazyčné portály pořád zlomyslně pomrkávají, že vybrané heslo je „too fair“ a že ho musím mít „stronger“. A tak opět v bláhové naději, že se do mého účtu nikdo nehackne, nebo že provozovatelům stránek aspoň udělám radost, do svého hesla přidávám čísla a znaky. Chtěla bych mít to heslo pořád stejné, ale protože mi dělá problém ta stará hesla si pamatovat, tak tam většinou něco nevědomky změním a heslo je pak zase jiné.

Dobře, uznávám, že to jsou dobrovolné aktivity a můžu si za to sama. To se ale nedá říct o účtu u mého nového mobilního operátora. Když mi nedávno přišlo podezřele vysoké vyúčtování, řekla jsem si, že se na to podívám. Na úvodní stránce jsem našla „přihlásit se do účtu“, a pak jsem zůstala zkoprněle sedět před obrazovkou. Vím, že jsem si účet zakládala, ale kdy? A hlavně, co jsem použila za jméno a heslo? Několik minut jsem soustředěně hypnotizovala obrazovku počítače a doufala, že heslo a jméno z paměti vylovím. Nestalo se. Začala jsem detektivně pátrat ve stylu „jak by asi postupoval vrah“. Jak jsem mohla tehdá přemejšlet, na co jsem asi myslela a co mě vedlo ke zvolení jména a hesla? Pořád nic. Zoufale jsem očekávala záblesk poznání, maličkou stopu, jméno a heslo načmárané metrovými literami na protějším domě, vzala bych za vděk čímkoli. A náhle se ke mně pravda připlížila se zlomyslným šklebem; opravdu, jenom já jsem schopná si myslet, že když z hesla do jedné práce udělám jméno a zvolím heslo z práce druhé, tak se to dá považovat za logické myšlení. Inu, začala jsem hluboce pochybovat o svém mentálním zdraví, ale do účtu jsem se přihlásila. Aspoň něco.

Nový operátor mi připravil nejednu pernou chvilku. Když jsem změnila telefonní číslo a tím pádem i SIMku, ukázalo se, že PIN k předchozí kartě si pamatuju jen na základě pohybu prstem na displeji, nikoli podle čísel. Při mačkání nového PINu mi prst protestoval, když jsem ho nutila absolvovat tu neznámou a naprosto nesouvislou cestu. Dnes mám panickou hrůzu z toho, že se mi vybije mobil a já si na PIN nevzpomenu, nebo ho budu nucená hledat v záplavě všech papírů a dokumentů, co se mi hromadí na stole (i vedle stolu, pod stolem a u okna). Při bliknutí nápisu „Úroveň nabití klesla pod 20%“ mi vyletí tep na stočtyřicet a už myslím jen na to, jestli to vystačí až k nejbližší nabíječce a v paměti marně lovím PIN.

To čtyřmístné číslo mi nedá pokoj ani při placení nebo vybírání z bankomatu. Už víckrát mě napadlo, že kdyby zloději uměli číst myšlenky, stačilo by se postavit k bankomatu a sledovat lidi, co si vybírají peníze. Když mi zbývá k bankomatu už jen deset metrů, začnu si v duchu opakovat PIN pořád dokola jak finanční mantru – a stejně ve chvíli, kdy se mě bankomat na PIN zeptá, zaváhám. Opravdu to je to pravé? Není to spíš k té druhé kartě? Nebo ke vstupu do bankovního účtu přes internet? A neopakuju si tu celou dobu jen kód ke vstupu do baráku, kde jsme bydleli před dvanácti lety?

Co se týče internetového bankovnictví, to mi nedávno taky připravilo zkoušku ohněm. Dokud jsem měla starý certifikát na přihlášení do internetbankingu, vše bylo v pořádku. Jenže s vypršením starého a obdržením nového po mě správa hesel chtěla klasickou noční můru, co jsem už zmiňovala – malá i velká písmena, číslice a ty divný znaky. Ok, zvolit heslo nebyl problém, ten nastal až o měsíc později, kdy jsem zjistila, že jsem nezaplatila pokutu za parkování a už jsem měla den prodlevu. Auto navíc není moje, tudíž jsem byla opravdu nervózní. A v tu chvíli jsem zjistila, že si nové heslo nepamatuju. Po pár pokusech jsem našla obálku s hesly ke všem možným účtům a mailům, kterou jsem si kdysi vytvořila a nadepsala „otevřít v případě nehody“ (připadala jsem si v tu chvíli velice dospěle a zabezpečeně). Nicméně po rozcupování jsem zjistila, že tam se skrývá pouze heslo ke starému certifikátu. Nezbývalo mi nic jiného než absolvovat nezapomenutelný hovor s helplinkou.

„Dobrý den, zapomněla jsem heslo k internetbankingu, co mám dělat?“

„Tak to jedině v pondělí zajděte na pobočku, tam dostanete nový certifikát a budete si muset zvolit nové heslo. Jinak to bohužel nejde.“

„Ale je sobota a já to potřebuju zaplatit ještě dneska...“

„Jee, to se nedá nic dělat. Tak to prostě zkoušejte, dokud si na to heslo nevzpomenete, nic lepšího vám neporadím.“

„Hm, tak asi děkuju...“

Čímž začal půlhodinový kolotoč zkoušení hesel. Nejdřív jsem zkusila všechna hesla na všechny maily, účty a portály, které mám. Pak následovalo totéž, ale s malými obměnami – velké/malé B, otazník místo vykřičníku, křížek místo otazníku atd. Pak následovala hesla, u kterých jsem jen hádala, jestli je mohla moje zmatená mysl někdy použít. Nakonec jsem začala vzpomínat na přihlašovací hesla do školního informačního ystému, která jsem po dobu studia byla nucená měnit každého půl roku kvůli bezpečnostním pravidlům. Po důkladné archeologické vykopávce v mém mozku mě systém nakonec pustil na heslo, používané ve třetím semestru mého studia. Naprosto vyčerpaná jsem zaplatila všechno, co mi přišlo pod ruku, a ještě něco navíc, abych si tím v nejbližší době nemusela projít znova.

Nikdy bych neodsuzovala lidi, co si za heslo zvolí primitivnosti typu 1234, protože chápu, jak jim asi je. Když chcete využít výhod internetu a něco třeba nakoupit, každý e-shop po vás chce přihlášení. Stejně tak jako různé další portály, diskusní stránky apod. Rady zasvěcených odborníků typu volte si složitá hesla, nemívejte jenom jedno, často je měňte, ty mě dokážou zvednout mandle. Když jsem si zadala do googlu „Bezpečná hesla“, vyskočilo na mě několik rad, jak si vytvořit neprůstřelné heslo. Jsou vážně naproto logické a proto taky naprosto dementní. Několik rad, které začínají vymyšlením snadno zapamatovatelné věty jako základu, konkrétně uvádějí větu: „Mému synu Alešovi jsou tři roky“, končí výsledným heslem „M$Aj3r“.

Nehledě na to, že tyto rady předpokládají, že můj syn Aleš musí kvůli mému heslu zůstat ve věku tří let alespoň do maturity, výsledné seskupení je takový patvar, který si může pamatovat a běžně používat jen chorý mozek masového vraha.

Další radou je mít heslo co nejdelší. Je sice úžasné mít heslo o dvaceti znacích, ale pokud nemáte mozek s eidetickou pamětí nebo toto heslo nepoužíváte úplně všude včetně PIN karty, budou vám takové rady na houby. Jediná použitelná rada na této stránce, která ale poměrně zřetelně odporuje všemu, co na té stránce píšou, zní: Použijte slova a fráze, které si snadno zapamatujete, ale pro ostatní je těžké je uhodnout.

Kdo se ve světě hesel a pinů pohybuje častěji, než průměrný zdeptaný občan (například ajťáci), chytá se většinou za hlavu při zmínce o složitosti systému hesel. Vždyť si můžete stáhnou správu hesel, kde to všechno budete mít, lomí rukama. Rada k nezaplacení, vážně. Například nedávno v práci jsem musela otevřít nějaký zašifrovaný mail, nešlo to, načež mi šéf sdělil, že musím strčit do počítače svojí vstupní pracovní kartu a zvolit si heslo o osmi číslech. V situaci, kdy vám na záda funí spěchající šéf, vás opravdu nenapadne si nové heslo do aplikace zadat. Nemáte na to čas, přemýšlíte nad daleko důležitějšími a aktuálnějšími věcmi. Za hodinu jsem už ani nevěděla, že jsem si nějaké heslo vytvářela. A o dva týdny později, když mi přišel znovu nějaký šifrovaný mail, na mě obrazovka opět vyplivla požadavek: zadejte heslo...

Autor: Daniela Boďová | pátek 26.12.2014 20:29 | karma článku: 18.34 | přečteno: 1118x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tien Tran Tat

Jak si vybírám vietnamskou restauraci

Moje návštěva neznámé vietnamské restaurace probíhá takhle. Chvilku koukám na menu. Poté zaváhám jestli mám dát tolik peněz pro trochu jídla. Odejdu. Projdu si vedlejší bistra. Nakonec rozhodne, že je podpořím. Vracím se.

2.3.2024 v 15:16 | Karma článku: 36.85 | Přečteno: 2659 | Diskuse

Renata Staňková

V tomhle Alenu Schillerovou chápu.

Člověku je kolem šedesáti a když si zajde k holiči, nechá si udělat řasy, obočí, trochu se přišmrncne a pěkně obleče, tak to ještě taková hrůza není. Jenže to není ani žádná hitparáda.

2.3.2024 v 7:42 | Karma článku: 14.89 | Přečteno: 561 | Diskuse

Tien Tran Tat

Další zima mezi vámi

Když jsem si včera počítal, tak toto je moje 29tá zima strávená v ČR. Nechci dál říkat ČR, zní to moc státně. Budu místo toho říkat "mezi námi'. Mimo nás jsem strávil 2 zimy. A to v severním a jižním Vietnamu. Jinak nikdy jinde.

1.3.2024 v 10:23 | Karma článku: 23.87 | Přečteno: 344 | Diskuse

Vlastík Fürst

Jen jednou za čtyři roky

Vzpomínám, jak kolem naší planety prolétala v roce 1986 Halleyova kometa. Těšil jsem se, až ji uvidím. Nechtěl jsem ji propásnout, protože až kolem nás poletí v roce 2061, já u toho už nejspíš nebudu.

29.2.2024 v 8:10 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 282 | Diskuse

Martin Irein

O panu Jozefovi

Mezi postavami, které jsem během svého života potkal, měl sice menší, nicméně výraznou roli pan Jozef.

26.2.2024 v 16:06 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 324 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 708
Práce, škola, záliby...jako kdekdo:)

Bianca Censori šokovala Paříž odhaleným klínem, pokutě se však vyhnula

Architektka Bianca Censori (29), která je manželkou rapera Kanye Westa (46), opět šokovala veřejnost svými outfity. V...

Zemřela slovenská moderátorka, oblíbený byl její pořad, který pomáhal dětem

Zemřela moderátorka a logopedka slovenské dětské televizní stanice JOJko Lucia Palugyayová. Bylo jí 47 let. Na...

Nikdy jsem nebyla stydlivá, vzpomíná Heidi Janků na focení pro Luckyboy

Zpěvačka Heidi Janků (61) zavzpomínala na pobyt v Monaku, kam se přestěhovala kvůli práci svého manžela Iva Pavlíka. V...

Tělo se na ně neumí adaptovat. Studie odmítla vysoce zpracované potraviny

Není prostor na námitky. Pokud jste čekali na konečné postrčení, proč se opravdu vzdát vysoce zpracovaných potravin...

Princ William zrušil na poslední chvíli z osobních důvodů účast na akci

Britský princ William (41) odřekl svou účast na úterní vzpomínkové slavnosti na hradě Windsor. Na bohoslužbu za...